Přípravný kurz strážný - podklady - teoretická a praktická část Email

Studijní materiál kurzu Strážný:
Teoretická a praktická část

Obsah

1          Provádění ochrany a ostrahy majetku a osob, obsluhování technických bezpečnostních systémů. Používání věcných bezpečnostních prostředků. 3

2 Kontrola osob a vozidel na vrátnicích, kontrolní činnost ve střežených objektech, dozor v objektech a na veřejných prostranstvích. 9

2.1       Oprávněnost a zásady kontroly vstupu/ odnášení věcí, vjezdu/ výjezdu vozidel ze střežených objektů 9

2.2       Obecné povinnosti a pravidla chování strážného na obchůzce, popsat hlavní taktické zásady 13

2.3       Preventivně kontrolní opatření a činnosti strážného při kontrole objektu. 14

2.4       Taktika činnosti při kontrole narušeného objektu (místnosti). 15

2.5       Vyzvání narušitele klidu, pořádku a důstojného průběhu akce k dodržování stanovených zásad a taktické zásady činnosti 15

2.6       Kontrola návštěvníka veřejné akce zda nevnáší do střeženého areálu zakázané věci, popsat oprávnění a zásady pro kontrolu. 16

2.7       Taktika činnosti při ostraze doprovázené osoby na veřejném prostranství 17

3 Provádění jednoduchých úkonů k zajištění a obnovení bezpečnosti a ke snížení ztrát na majetku a zdraví osob. 20

4 Uplatňování zásad součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému, zejména s hasičskými jednotkami 38

5 Vedení dokumentace o ostraze, kontrolách a poskytnutých službách. 42

 

1 Provádění ochrany a ostrahy majetku a osob, obsluhování technických bezpečnostních systémů. Používání věcných bezpečnostních prostředků.

 

1.1 Zásady ochrany majetku a osob:

Ochrana majetku a osob je zpravidla prováděna soukromými bezpečnostními službami (SBS) a tvoří ji souhrn opatření prováděný bezpečnostními pracovníky s daným cílem ochrany životů i zdraví osob a zabránění škod na movitém i nemovitém majetku.

Toho se dosahuje:

a) kontrolní propustková služba zejména na pevných stanovištích zahrnující:

· zamezení neoprávněného vstupu (odchodu) osob nebo vjezdu (výjezdu) motorových vozidel (jiných dopravních prostředků) do objektu a mimo objekt;

· kontroly osob a dopravních prostředků s cílem zjištění neoprávněného vnášení a vynášení nebo přepravy věcí;

b) kontrolní činnost zabraňující rozkrádání, ztrátám, poškozování, zničení či zneužívání majetku

c) ostraha (střežení) objektu na pevných stanovištích i obchůzkovou službou s úkolem:

· nedovolit vstup a odchod nepovolaných osob a vjezd (výjezd) neoprávněných vozidel do objektu a mimo objekt spolu s nedovoleným vnášením a vynášením nebo přepravou věcí mimo kontrolní propustkovou službu

· zabránit vzniku mimořádných událostí v objektu (požáry, výbuchy např. plynu, následky živelných pohrom)

d) realizace zásahů při mimořádných událostech silami bezpečnostních pracovníků nebo s jinými subjekty (Policie ČR, hasiči) např. použití hasicího přístroje bezpečnostním pracovníkem, spolupráce s Policií ČR při napadení střeženého objektu, s hasiči při požáru apod.)

e) vyrozumění institucí poskytujících pomoc, jako jsou havarijní služby (voda, plyn, energetika), záchranné zdravotní služby, dispečera vlastní bezpečnostní služby aj.

1.2 Zásady bezpečnosti, požární ochrany, ochrany života a zdraví osob a ochrany životního prostředí, předcházení vzniku požáru, technické a ekologické havárie a zásady činnosti při úrazu

Bezpečnostní pracovníci jsou povinni chránit život a zdraví zaměstnanců zákazníka a současně i svůj:

· v souladu s poučením BOZP nadřízeným i majitelem střeženého objektu,

· před katastrofami a živelnými pohromami (evakuace osob, zařízení, inventáře, zboží, materiálů, administrativních dokumentů)

· k ochraně životního prostředí zaměřené na dodržování režimů, směrnic, nařízení ve věcech, jež by mohly ohrozit vodní zdroje, ovzduší, zeminu nesprávnými aktivitami vlastních zaměstnanců firmy, případně ostatních (dodavatelů prací, služeb apod. spolu s konkrétními činnostmi BP (např. uzavření hlavního vodovodního řadu, plynového ventilu přívodového potrubí atd.)

· k protipožární ochraně spočívající ve sledování dodržování předpisů ve střeženém objektu a následných informací o jejich dodržování, v přivolání pomoci (hasičů), v použití hasicích přístrojů a zařízení v místě požáru a organizátorské a jiné případné pomoci hasičům pokud provádějí zákrok k uhašení požáru

1.3 Zásady použití a obsluhy technických bezpečnostních systémů při jejich nasazení k ostraze majetku a osob

Technické bezpečnostní systémy představují různé zábrany mechanické i elektronické, chránící objekt před napadením, nástrahové prostředky, signalizace, ale i výstražné nápisy.

Bezpečnostní pracovník je povinen je obsluhovat v souladu s interními směrnicemi a návody pro použití.

Technické prostředky se člení:

a) zabezpečovací prostředky

b) věcné (obranné) prostředky

c) spojovací prostředky

d) výstroj a výzbroj

e) dopravní prostředky

f) jiné technické prostředky

g) evidence, písemnosti

ad a) zabezpečovací prostředky ochrany majetku a osob, t.j. elektronické zabezpečovací systémy (systémy proti vniknutí), např.:

· systémy průmyslové televize

· systémy kontroly vstupu (vjezdu)

· bezpečnostní osvětlení, infrazávory

· EZS

· EPS

Popis zařízení EZS a EPS:

EZS:

EZS = Elektronický zabezpečovací systém – slouží k zabezpečení objektu, proti narušení cizích osob. Hlavním mozkem EZS je ústředna, která sbírá informace s čidel, které jsou do ústředny zapojeny. Pokud je objekt zakódován a jednotlivé čidla pošlou do ústředny informaci o narušení, ústředna informaci vyhodnotí a dle toho jak je naprogramovaná spustí alarm, odešle poplach na Pult centrální ochrany, odešle SMS majiteli objektu o narušení.

EZS se skládá z jednotlivých prvků a to:

§ PIR = Pohyblivý Infračervený Detektor

· Funkce: Pokud je objekt zakódován a do místnosti s PIR vstoupí osoba, PIR zjistí pohyb v místnosti a pošle impuls do ústředny, která vygeneruje narušení a spustí Alarm.

· Umístění: V místnostech v rohu na zdi, nebo tam, kde je potřeba kontrolovat prostor kvůli pohybu, kde pohyb narušení nemusí být oknem nebo dveřmi.

§ MG = Magnetický kontakt

· Funkce: Skládá se ze dvou částí, první částí je magnet, který se připevňuje na pohyblivou část, druhá část je kontakt, který se připevňuje na nepohyblivý rám. Obě dvě častí musí byt při zavření dveří či okna od sebe cca. 0.3 mm, pokud jsou v této blízkosti MG signalizuje zavřené dveře či okna, pokud se obě částí oddálí víc než 3 mm, signalizuje MG otevření dveří či okna a tím při zakódovaném objektu spustí poplach.

· Umístění: Dveře, okna a vše co se muže otevírat a zavírat a je potřeba toto místo chránit.

§ AUDIO = Tříštící detektor

· Funkce: Tento detektor vyvolává poplach, pokud uslyší tříštící zvuk skla, pokud osoba rozbije sklo u dveří, nebo okno a je zakódováno, AUDIO zjistí narušení a spustí poplach.

· Umístění: instaluje se nad veškeré okna nebo dveře, kde je možné se dostat po rozbití skla.

§ PANIC = Tísňové Tlačítko

· Funkce: pokud osoba stiskne toto tlačítko, vyhlásí ústředna ihned poplach, většinou po stisknutí tohoto tlačítka se chová objekt normálně jako by se nic nestalo, ale ústředna pošle v tichosti poplach na PCO, nebo policii podle toho jak je naprogramovaná.

· Umístění: Pod stolem, kde je možné narušení útočníku, třeba na úřadech v bankách atd.

§ OKD = Optokouřový detektor

· Funkce: tento detektor zjišťuje kouř v místnosti, pokud překročí určití limit, spustí poplach. Slouží jako ochrana před požárem, bývá součástí EPS, ale muže být také součástí EZS.

· Umístění: po celém objektě, jako ochrana před požárem.

§ OTD = Optotepelný detektor

· Funkce: tento detektor zjišťuje teplotu v objektu, pokud překročí určitý limit, spustí poplach. Slouží jako ochrana před požárem, bývá součástí EPS, ale muže být také součástí EZS.

· Umístění: v místnostech kde se nemůže použít OKD, z důvodu kouře, jako je kuchyň, garáž.

§ TAMPER = spínač

· Funkce: Tento spínač zajišťuje, aby nebylo možné otevřít jednotlivé čidla při odkódování, nebo ústřednu a nijak je sabotovat. Pokud osoba otevře čidlo nebo ústřednu za účelem sabotování, tento spínač uvnitř sepne a spustí poplach, i když je odkódováno.

· Umístění: Ve veškerých čidlech, ústřednách

§ SIRÉNA - Slouží jako akustický prvek na vyhlášení narušení.

§ KLÁVESNICE – Slouží ke kódování a odkódování objektu, nebo také nám ukazuje informace o poplachu.

EPS:

EPS = Elektronický požární systém – Slouží k zabezpečení objektu proti požáru.

Hlavním mozkem EPS je ústředna, která sbírá informace s čidel, které jsou do ústředny zapojeny. Pokud jednotlivé čidla pošlou do ústředny informaci o požáru, ústředna informaci vyhodnotí a dle a spustí Čas T1 = který se musí aktivovat do 2 minut (zaleží na naprogramování ústředny) jinak spustí ostrý poplach, který pošle na Pult centrální ochrany, na Hasiče, SMS majiteli objektu o požáru, po aktivaci času T1, který musí aktivovat příslušný pracovník, se spustí Čas T2 cca 10 minut (podle toho jak je naprogramovaná ústředna) a příslušný pracovník má 10 minut na to, aby zjisti jestli je v budově požár, pokud nestihne aktivovat čas T2 automaticky se zase spustí ostrý poplach, pokud zjisti že nikde na objektu nehoří, aktivuje čas T2 kdy se ústředna restartuje a je zase v normálním režimu do doby dalšího zjištění poplachu, postup se dále opakuje.

EPS se skládá s jednotlivých prvků a to:

§ OKD = Optokouřový detektor

· Funkce: Tento detektor zjišťuje kouř v místnosti, a pokud překročí určitý limit, spustí poplach. Slouží jako ochrana před požárem, bývá součástí EPS, ale muže být také součástí EZS.

· Umístění: Po celém objektu, jako ochrana před požárem.

§ OTD = Optotepelný detektor

· Funkce: Tento detektor zjišťuje teplotu v objektu, a pokud překročí určitý limit, spustí poplach. Slouží jako ochrana před požárem, bývá součástí EPS, ale muže být také součástí EZS.

· Umístění: V místnostech kde se nemůže použít OKD, z důvodu kouře, jako je kuchyň, garáž.

§ Tlačítko Požáru

· Funkce: Toto tlačítko bývá všude v místnostech a na schodištích. Pokud někdo zjistí požár, stiskne toto tlačítko, ústředna ihned spustí ostrý poplach, už nefunguje čas T1 a T2.

· Umístění: v místnostech na zdi, na schodištích

1.4 Zásady komunikace při použití spojovacích prostředků

Součástí výkonu služby hlídek je dorozumívání pomocí telefonického a rádiového spojení. Telefonické spojení spočívá ve využití pevných nebo mobilních telefonů

Pro užívání telefonů platí určité zásady:

· představit se a identifikovat volajícího

· vyjadřovat se jasně

· zaznamenat obsah rozhovoru

· eliminovat hluky

· otevřeně nepředávat informace bezpečnostní povahy

Radiové spojení (radioprovoz) je charakteristické předávání a přijímání informací pomocí radiostanic v určitém pásmu či na přidělené frekvenci.

BP je ve službě zakázáno vést jakékoliv soukromé telefonní hovory. Služební hovory musí být stručné a věcné, případně evidované a vedené ve vší slušnosti. Při použití radiostanice je nezbytné dodržovat provozní řád stanice a režim spojení.

1.5 Používání věcných bezpečnostních prostředků.

· Užití obranných prostředků

BP je při ochraně životů a zdraví i ostraze majetku zákazníka v případě jejich ohrožení oprávněn použít obranné prostředky k tomu, aby odvrátil útok na sebe, nebo jinou osobu, překonal odpor směřující ke zmaření plnění jeho úkolu, nebo zabránil útěku zadržené osoby

· Zákaz užití obranných prostředků

BP při zákroku proti jednotlivé osobě nesmí použít obranné prostředky proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou, nebo nemocí a osobě zřejmě mladší patnácti let (s výjimkou případů, kdy to povaha útoku vedeného touto osobou proti chráněným zájmům, nebo mimořádnosti situace nezbytně vyžadují)

· Poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření

Dojde-li při užití obranných prostředků ke zranění osoby, je povinností BP poskytnout zraněnému první pomoc a následně zajistit lékařské ošetření. První pomoc BP poskytuje a lékařské ošetření zajišťuje i v případech, kdy to vyžaduje situace (např. úrazy, náhlé nevolnosti, nebo jiná poškození zdraví)

· Postupy na místě činu protiprávních jednání

BP na místě činu protiprávního jednání zachová rozvahu, oznámí zjištěnou skutečnost nadřízenému, dispečerskému stanovišti SBS, nebo přímo Policii ČR. Nevstupuje na místo

činu (není-li to nezbytné k poskytnutí pomoci zraněnému - pak postupuje po jedné trase), nedotýká se předmětů (až na výjimky - nepoužívá rukavice, kapesník, aby neznehodnotil stopy). Pozorně si prohlédne místo činu a nejbližší okolí. (Prohlídka může určit, jak se pachatel protiprávního jednání pohyboval, zda bylo manipulováno s předměty, které věci byly odcizeny, nebo je pachatel ztratil apod.)

· Zadržení podezřelé osoby

BP zhodnotí důvody zadržení podezřelé osoby. Důvody musí být přezkoumatelné orgány činnými v trestním řízení (např. policií) a prokazatelné. K realizaci zadržení může BP použít přiměřené síly. Pokud dospěje k závěru, že podezřelou osobu nelze zadržet vlastními silami, zadržení podezřelé osoby neprovede, ale přivolá pomoc.

2 Kontrola osob a vozidel na vrátnicích, kontrolní činnost ve střežených objektech, dozor v objektech a na veřejných prostranstvích

2.1       Oprávněnost a zásady kontroly vstupu/ odnášení věcí, vjezdu/ výjezdu vozidel ze střežených objektů 9

2.2       Obecné povinnosti a pravidla chování strážného na obchůzce, popsat hlavní taktické zásady 13

2.3       Preventivně kontrolní opatření a činnosti strážného při kontrole objektu. 14

2.4       Taktika činnosti při kontrole narušeného objektu (místnosti). 15

2.5       Vyzvání narušitele klidu, pořádku a důstojného průběhu akce k dodržování stanovených zásad a taktické zásady činnosti 15

2.6       Kontrola návštěvníka veřejné akce zda nevnáší do střeženého areálu zakázané věci, popsat oprávnění a zásady pro kontrolu. 16

2.7       Taktika činnosti při ostraze doprovázené osoby na veřejném prostranství 17

 

2.1 Oprávněnost a zásady kontroly vstupu/ odnášení věcí, vjezdu/ výjezdu vozidel ze střežených objektů

Na základě smlouvy o provádění služeb mezi zákazníkem a SBS, je na SBS delegována pravomoc kontroly osob a vozidel, které vstupují a vjíždějí do areálu objektu.

Bezpečnostní pracovník tedy může:

· kontrolovat osoby, které vstupují do střeženého objektu či prostoru nebo jej opouštějí

· kontrolovat vozidla při vjezdu nebo výjezdu do objektu a z objektu

· vyzvat kohokoliv k odvrácení škody na životě, zdraví a majetku

· zabránit vstupu nepovolaných osob nebo vjezdu nežádoucích vozidel do střeženého objektu

· zadržet podezřelou osobu ve střeženém objektu

"K ochraně majetku zaměstnavatele je zaměstnavatel oprávněn podle § 170, odst. 3 Zákoníku práce provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí od zaměstnavatele, popřípadě osobní prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a osobní prohlídce podle věty první musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.“

Osobní prohlídka:

Při osobní prohlídce BP nesmí zejména:

· sám (sama) prohlížet obsahy zavazadel nebo kapes (prohlížená osoba musí sama předměty vyndat)

· prohlíženou osobu nutit k provedení osobní prohlídky násilím (BP může prohlíženou osobu pouze zadržet, pokud se nechce prohlídce podrobit)

· požadovat odložení oděvu po osobě opačného pohlaví.

Upozornění:

· Tímto pokynem je delegována povinnost provádět kontrolu na BP (vozidla – kabiny, nákladní prostor apod., tašky, batohy, jiná příruční zavazadla kontrolovaných osob)

· osobní prohlídka osob je prováděna výhradně na základě písemného pokynu odpovědné osoby zákazníka!

· Provedení osobní prohlídky je výrazným zásahem do občanských práv a svobod jedince a z tohoto důvodu musí BP postupovat s maximální ohleduplností a zdvořilostí.

Se základními oprávněními pracovníků SBS souvisí etika jejich činností. Etika se zabývá lidským chováním ve vztahu ke svědomí či společenským chováním upřesňovaným právními i mravními normami.

Při výkonu služby pracovníci SBS respektují osobnost občana, uplatňují individuální přístup, navazují kontakt jako první, kontrolují a usměrňují vlastní jednání a chování, dbají o vážnost a čest své osoby i image SBS, zasahují včas, důsledně ale slušně, preferují prevenci v činnosti SBS.

Přístupovou kontrolu realizují hlídky BP na trvalém (pevném) stanovišti jako jsou např. vrátnice, v určitém časovém rozsahu (nepřetržitě 24 hod. denně, pouze v časovém úseku dne apod.) Povinnosti hlídek BP jsou dány Směrnicemi pro střežení a ochranu objektu a ostatními direktivami.

Základní informace:

Kontrola příchodu a odchodu osob, vjezdu a výjezdu vozidel do objektu a z objektu je jednou z nejdůležitějších součástí bezpečnostního systému. Ploty a zamčené brány nebo dveře mohou zabránit např. nepovolaným osobám ve vstupu do areálu, ale protože provoz téměř každého podniku je spojen s příchody a odchody, s přepravou materiálů zboží a výrobků vozidly, je třeba kontrolovat osoby i vozidla.

Systém kontroly se vybírá s ohledem na specifické podmínky toho kterého objektu, jako např. velikost, počet zaměstnanců, charakter výroby, obchodní aktivity, existující bezpečnostní opatření atd. Účinná bezpečnostní opatření lze zavést bez podstatného narušení provozu a zbytečného obtěžování návštěvníků při zachování určitých pravidel. Účinný systém kontroly musí být jednoduchý a snadno pochopitelný.

K tomuto je nutné aby:

· do objektu měli přístup jen lidé, kterým je to povoleno

· zaměstnanci a návštěvníci byli identifikovatelní a byl omezen nebo řízen jejich pohyb v rámci objektu (firmy, podniku)

· BP kontrolovali všechny přinášené a odnášené věci, zavazadla apod.

· kontrola vozidel se uskutečňovala zejména v propustném místě

IDENTIFIKACE OSOB A VOZIDEL V OBJEKTU

Rozeznávání zaměstnanců

Rozeznávání zaměstnanců od jiných osob je jedním z nejúčinnějších způsobů identifikace osob. V malých podnicích (firmách) je zpravidla takový způsob identifikace dostačující. Jestliže se zaměstnanci často mění, nebo pokud nastupuje na jednotlivé směny více než 30 zaměstnanců, má BP potíže s jejich rozeznáváním od nepovolaných osob a dílčí systém přestává být funkční.

Průkazy totožnosti

Průkazy totožnosti jsou spolehlivým způsobem identifikace zaměstnanců, jestliže se nedají měnit nebo upravovat. Požadavky na průkazy jsou následující:

- vyrobeny mají být z pevného materiálu a zalaminovány (výjimečně opatřeny průhledným pouzdrem)

- k výrobě je vhodné použít zvláštní papír (s vodotiskem či jinou úpravou, inkousty a barviva mají být citlivá na teplo a ředidla pro případy, že se někdo pokusí odstranit laminaci nebo průkaz (údaje v něm zaznamenané) změnit

Průkaz má obsahovat:

· název zaměstnavatele

· barevnou fotografii držitele průkazu

· jméno a příjmení držitele průkazu

· držitelova základní data a údaje (údaje s ohledem na hloubku identifikace)

· identifikační číslo průkazu

· datum vystavení průkazu, podpis oprávněné osoby vydávající průkazy, podpis držitele průkazu

Účinnost prokazování totožnosti je závislá na důslednosti BP

Identifikační karta (odznak)

Nošení identifikační karty (odznaku) s údaji určité osoby má význam pouze tehdy, kdy je BP schopen všechny tyto osoby osobně rozeznat, nebo identifikovat jiným způsobem. Metoda se využívá ke kontrole návštěvníků, zaměstnance dodavatelských firem zdržujících se v objektu delší dobu atd.

Rozeznávání vozidel

Rozeznávání vozidel, oprávněnost jejich vjezdu, manipulace s nimi a stání v daném prostoru i vjezd přispívají jednoznačně k zabezpečení ostrahy objektu

Registrační a rozeznávací znaky vozidel

Registračními znaky vozidla jsou jeho registrační značka přidělená mu orgánem státní správy z moci úřední a případně viditelně umístněný název a sídlo spolu s IČO firmy provozující to které vozidlo. Rozeznávacím znakem vozidla je tovární značka výrobce, typ, model, druh vozidla, karoserie, barva vozidla (kabiny, valníku, plachty, skříně)

Elektronické kontroly vstupu a vjezdu

Elektronické kontroly vstupu (i výstupu) umožňují oprávněným osobám pohyb propustným místem nezávisle na BP. Zaměstnanci (oprávněné osoby) vkládají do čtecího zařízení přidělené identifikační karty (IK) a je-li IK v pořádku, dá čtecí zařízení signál řídící jednotce k otevření elektronického zámku na brance (dveřích) a tím ke vstupu (výstupu) do nebo z objektu.

Jednou z variant elektronických zabezpečovacích systémů jsou systémy kontroly vjezdu vozidel (podobné elektronickým kontrolám vstupu) na principu např. čipové karty přidělené konkrétnímu vozidlu, čtecího, vyhodnocovacího povelového zařízení a mechanických zábran s tím, že komplex poté, kdy zjistí (identifikuje) vozidlo jako oprávněné, umožní mu vjezd do objektu, nebo opuštění objektu (systém není schopen kontrolovat ložnou plochu či kabinu vozidla)

Základní zásady identifikačního systému

BP musí být seznámen se systémem identifikace osob, užívaným firmou (podnikem), ve kterém nastupuje službu ostrahy. Je určeno, jak a kde se nosí identifikační průkazy (odznaky), jak postupovat při jejich ztrátě, jakým způsobem a kdy se odebírají identifikační karty návštěvníkům, zaměstnancům dodavatelských firem aj., jsou stanoveny postupy při rušení a vydávání nových průkazů zaměstnanců atd. Obdobně se BP seznámí s rozeznáváním vozidel

Inspekce průkazů osob

BP zjišťuje:

· skutečnou podobu zaměstnance, jež porovnává s fotografií na průkazu

· zda průkaz odpovídá ostatními náležitostmi (vypsáním údajů, podpisy, razítkem) požadavkům

· je-li průkaz platný

· zdali lze na průkaz vstupovat do firmy (podniku) jako takové, do dílčích částí firmy apod.

Zápis příchodu a odchodu osob, vjezdu a výjezdu vozidel

BP zjišťuje oprávněnost vstupu či vjezdu a zapisuje všechny osoby a vozidla, směřující do firmy i firmu opouštějící. Zápis se zpravidla skládá z údajů o jméně a příjmením osoby, SPZ vozidla, názvu mateřské firmy, hodiny a minuty příchodu a odchodu (příjezdu, odjezdu), názvu firmy (její organizační části) kterou osoba (osoby) navštíví a důvodu návštěvy (pracovní, soukromý)

Návštěva prostor nepřístupných veřejnosti ve střeženém objektu

Při žádosti návštěvy o vstup (vjezd) do objektu, postupuje BP následovně:

U vchodů:

· spojí se s odpovědným pracovníkem a zjistí, zda je možné návštěvu povolit

· zapíše nutné údaje do návštěvní knihy

· vydá propustku (odznak) s tím, že tato se musí při odchodu odevzdat

· návštěvu doprovodí, případně požádá o další pokyn osobu, za kterou návštěva přichází

U závor:

Před zvednutím závory nebo otevřením brány BP zjistí návštěvníkovu totožnost, požádá o souhlas s jeho vstupem případně vjezdem vozidla do firmy, zapíše všechny potřebné údaje do knihy návštěv (osob, vozidel) a vydá propustku (odznak)

Vozidla do objektu vjíždí postupně, po splnění všech formalit každého jednotlivého vozidla a osob, jež se ve vozidle nachází

Poznámka:

Existuje-li do objektu více vchodů a vjezdů a BP vykonává službu samostatně a nemůže tyto fyzicky sledovat najednou, je třeba, aby tam kde není BP osobně přítomen, se vchody a vjezdy zajistily mechanicky a vhodně doplnily elektronickým zabezpečovacím systémem (EZS).

Pokud je EZS nainstalován a funguje, signalizuje BP narušení ochrany objektu (akusticky, světelně či jinak) nepovolanou osobou

Závěr

Za účinnou kontrolu identifikace odpovídají BP, který musí jednat rozhodně a taktně.

2.2 Obecné povinnosti a pravidla chování strážného na obchůzce, popsat hlavní taktické zásady

Poté, co se BP seznámí s objektem nebo jeho částí, za něž odpovídá, začíná systematicky hlídkovat. Službu v hlídce je třeba provádět pružně, měnit postupy, snažit se vyhnout monotónnímu obcházení stejným směrem. BP nejprve obejde obvod svěřeného objektu (části) a prohlédne si okolí. Zkontroluje vnějšek budov.

Po kontrole zvenčí může následovat kontrola uvnitř objektu začínající ve sklepě (suterénu) a končící na půdě střechou. Vyskytne-li se při kontrole něco neobvyklého, podá BP o neobvyklostech hlášení svému nadřízenému k provedení opatření a vyčká dalších pokynů.

Zásady postupu při kontrolní obchůzce

Abychom vyloučili (minimalizovali) možnost napadení BP, zejména na odlehlých místech objektu, v noci apod., BP:

· nepohybuje se těsně kolem výklenků, vrat, dveří (zvláště pootevřených), kolem průjezdů, rohů budov, sloupů apod., za kterými by mohl být útočník skryt. BP využívá prostředek cesty (chodníku, chodby)

· nechodí těsně kolem nízkých zdí, otevřených oken v přízemí a pod stromy, odkud by mohl útočník seskočit

· za snížené viditelnosti (v noci) se vyhne členitým místům s temnými stíny, případně tato místa nejprve prosvítí svítilnou

· při vstupu ze světla do temných míst, musí počítat s časovou adaptací zraku na tmu, postačí rovněž tato místa prosvítit

· při jednání se zadrženou osobou dodržuje BP pokud možno vzdálenost nad mezí zásahu (minimálně 1,2 m), v opačném případě uhýbá do sféry ztíženého zásahu (odkrok, odsun)

· při střetnutí s útočníkem blokuje zrakové vjemy vhozením příležitostných předmětů (kapesník, aktovka, noviny, čepice atd.), nebo použije paralytický sprej, či jakoukoliv kapalinu (minerálku…)

2.3 Preventivně kontrolní opatření a činnosti strážného při kontrole objektu

Povinností BP je v rámci prevence eliminovat ohrožení bezpečnosti střeženého objektu.

Možné ohrožení bezpečnosti, po kterých je třeba pátrat během hlídky (obchůzky) jsou:

· ohniska požáru (situace nebo předměty)

· neobvyklé zdroje světla

· nesvítící světla v místech, která bývají za normálních okolností osvětlena

· zamrzlé nebo ucpané hydranty a hadice, nefunkční hasicí přístroje či poplachová zařízení aj.

· zaseknuté stroje v provozu, stroje v chodu bez obsluhy

· unikající plyn

· ucpaná kanalizace, nepokryté kanály

· poškozené parní nebo plynové potrubí

· uvolněné nebo utržené vývěsky a nápisy

· smetí ohrožující bezpečnost práce

· volně ležící dráty

· poškozené ploty

· překážky na cestě bránící v provozu

· nedostatečné osvětlení (co do počtu těles i intenzity)

· poškozené telefony

· materiály, věci, výrobky složené příliš blízko u plotů, u stěn budov

· zámky, které se někdo pokoušel otevřít

· uvolněné poklopy kanálů nebo ventilačních zařízení

· neuzamčená podniková vozidla

a mnohé další.

BP se musí snažit odhalovat možné nedostatky ochranného bezpečnostního systému objektu a navrhovat jejich nápravu.

V případě, že je v průběhu obchůzky používán obchůzkový systém, musí BP bez ohledu na směr obchůzky vždy označit všechny čipy.

Dodatečné povinnosti

Na požádání zákazníka plní pracovníci ostrahy i jiné úkoly např. při kontrole vozidel v objektu. Nalezne-li BP neuzamčené podnikové vozidlo, odebere z něho doklady spolu s klíči (jestliže se ve vozidle nacházejí) a odevzdá tyto svému nadřízenému současně s hlášením o události.

Změny uvnitř budov

Zjistí-li BP změny v provádění údržby příp. úklidu budovy, změny vnitřního uspořádání aj., je povinen informovat svého nadřízeného. Nadřízený se souhlasem kompetentních pracovníků (majitelů, výkonných ředitelů, správců) a vyžadují-li to jmenované změny, upraví režimová opatření SBS a seznámí s nimi podřízené BP.

2.4 Taktika činnosti při kontrole narušeného objektu (místnosti)

BP na místě činu zachová rozvahu, oznámí zjištěnou skutečnost majiteli objektu, aby se ubezpečil, že k narušení objektu nedošlo jeho vinou (např. z důvodu ztráty klíčů apod.) a po jeho schválení informuje Policii ČR. Nevstupuje na místo činu (není-li to nezbytné k poskytnutí pomoci zraněnému - pak postupuje po jedné trase), nedotýká se předmětů (až na výjimky - nepoužívá rukavice, kapesník, aby neznehodnotil stopy). Pozorně si prohlédne místo činu a nejbližší okolí. (Prohlídka může určit, jak se pachatel protiprávního jednání pohyboval, zda bylo manipulováno s předměty, které věci byly odcizeny, nebo je pachatel ztratil apod.). Po příjezdu policie s ní spolupracuje a informuje nadřízeného.

2.5 Vyzvání narušitele klidu, pořádku a důstojného průběhu akce k dodržování stanovených zásad a taktické zásady činnosti

Řešení pořádku na veřejných akcích lze označit záležitosti v reálném místě a čase, vyžadující zabezpečení požadovaného mimořádného režimu, jako např. při valné hromadě akciové společnosti, sportovních utkáních, kulturních či společenských událostech aj.

Výkon služby, kterým BP zajišťuje místní pořádkové záležitosti je kombinací činností při ostraze objektu a ochranném doprovodu se všemi jejich průvodními obecnými a specifickými aspekty závaznými pro BP.

V případě, že dojde k narušení pořádku, podáme informaci pořadateli akce, nadřízenému, povoláme „posilu“, pokud je to možné, a přispěcháme na pomoc s použitím hmatů a chvatů sebeobrany, obranných, prostředků (slzný sprej, obušek, …) v mezích ustanovení §29 trestního zákona - nutné obrany. Toto ustanovení se nevztahuje pouze na obranu vlastní osoby, ale i jiné napadené osoby (zájem chráněný zákonem)…

Dovolí-li to situace, provedeme zadržení osoby v souladu s ustanovením §76 odst. 2 trestního řádu…

Zúčastněným poskytneme první pomoc. Zadržení osoby oznámíme nadřízenému ev., Policii ČR.

O události je nutno sepsat záznam jakmile to plnění úkolů dovolí…

Odůvodnění:

Strážný je ze zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, § 76, odst. 2 oprávněn zadržet osobu podezřelou (útočícího mladíka – mladíky) přistiženou při trestném činu nebo bezprostředně poté a smí omezit (jejich, útočících mladíků) osobní svobodu ke zjištění totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů.

Strážný je ale povinen tuto (zadrženou) osobu, (mladíky – útočníky) předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, a jestliže nemůže takovou osobu ihned předat, musí omezení osobní svobody vyšetřovateli či policejnímu orgánu ihned oznámit.

Strážný při nutné obraně či krajní nouzi je oprávněn použít prostředky, kterými lze zamezit trvajícímu útoku (např. distanční tyč – tomfu, paralytický sprej) nebo pouta (k zamezení útěku).

2.6 Kontrola návštěvníka veřejné akce zda nevnáší do střeženého areálu zakázané věci, popsat oprávnění a zásady pro kontrolu

· Objekt střeží soukromá (komerční) bezpečnostní služba na základě smlouvy, např. Smlouvy o ostraze objektu (dále Smlouva) uzavřené ve smyslu ustanovení § 269, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění; vztah mezi soukromou bezpečnostní službou a právnickou (fyzickou) osobou je vztahem dodavatele služby ostrahy objektu a objednatele služby ostrahy objektu (dále dodavatel, objednatel).

· Každý subjekt, právnická i fyzická osoba, v daném případě objednatel má právo na ochranu osobní svobody a vlastnického práva na majetek, což zaručuje Listina základních práv a svobod (Listina), která se usnesením Předsednictva České národní rady (ČNR) č. 2/1993 Sb., stala součástí českého právního řádu s tím, že v intencích Ústavy české republiky (zákon ČNR č. 1/1993 Sb.), a dalších právních předpisů umožňuje a dovoluje právním subjektům přijímat a provádět odpovídající opatření k ochraně životů, zdraví a majetku

· Na základě uzavřené Smlouvy vypracoval dodavatel služby interní normu – Směrnici – pro ostrahu konkrétního objektu, s oprávněními a povinnostmi zaměstnanců dodavatele, bezpečnostních pracovníků (strážných), na které oprávnění a povinnosti při ostraze objektu delegoval (přenesl) objednatel služby (delegace je rovna zmocnění podle § 22 platného občanského zákoníku).

1) Na strážného jsou (na základě právního aktu, např. Smlouvy o ostraze objektu -  Smlouva je uzavřena ve smyslu §269, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) delegována (je zprostředkovaně zmocněn podle § 22 občanského zákoníku) určitá oprávnění o provádění úkonů; v souladu s ustanovením zákona č. 262 / 2006 Sb., zákoníku práce, § 248, odst. 2 „Zaměstnavatel je z důvodů ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců“ – to realizuje strážný.

Při kontrole a prohlídce zaměstnance musí být dodržena ochrana osobnosti (podle občanského zákoníku, § 11). Osobní prohlídku může provádět pouze osoba stejného pohlaví.

Např. pro fotbalová utkání je dáno Soutěžním řádem, že na stadion nesmí být vpuštěny osoby podnapilé, znečištěné a vnášející na stadion předměty ohrožující zdraví osob (zbraně, kapaliny, pyrotechniku apod.).

Proto BP může provést osobní prohlídku návštěvníků a jejich zavazadel a to následujícím způsobem:

· prohlídku může provádět výhradně osoba stejného pohlaví,

· obsah zavazadla musí vyndat kontrolovaná osoba sama,

· BP provádí kontrolu pohmatem a může použít i detektor kovů,

· v případě, že BP nalezne nepovolené předměty a kontrolovaná osoba je neodloží u vstupu, NEBUDE vpuštěna do střeženého prostoru, případně je možnost i povolání Policie ČR.

2.7 Taktika činnosti při ostraze doprovázené osoby na veřejném prostranství

Ochranný doprovod (osobní ochranu) provádí bezpečnostní pracovníci ve stejnokroji nebo v občanském oděvu, po předchozí přípravě či bez této přípravy.

Ochranný doprovod po předchozí přípravě spočívá:

1) v získání a znalosti informací

o o doprovázené (chráněné) osobě, tj. o psychických vlastnostech, fyzické kondici, zdravotním stavu, reakcích na stresové zatížení, o jejích zvyklostech, ochotě spolupracovat s doprovodem

o o doprovázené zásilce (peníze, zboží, materiály), technických (technologických) podmínkách (např. pro přepravu finančních hotovostí je stanoven počet doprovázejících bezpečnostních pracovníků, jejich výstroj a výzbroj, konstrukce kufříku pro přepravu peněz apod.), o vlastnostech zásilky (hořlavina, těkavé látky) atd.

2) ve výběru trasy doprovodu a její rekognoskaci, zhodnocení rizikových míst (např. městská zástavba, parkoviště, členitost terénu), pravděpodobné frekvenci pohybu osob a vozidel, vytipování únikových cest

3) zhodnocení dopravního prostředku (konstrukce, technické vlastnosti, celková způsobilost čelit případnému napadení, účinnost telefonického či radiového spojení z vozidla během jízdy)

4) vyhodnocení místa jednání osoby, nakládání i vykládání věcí (místo je veřejně přístupné, jedná se o uzavřených prostor) aj.

5) v provedení vlastního ochranného doprovodu

Ochranný doprovod bez předchozí přípravy představuje:

· získání nezbytných informací o doprovázené (chráněné) osobě nebo zásilce

· stanovení trasy doprovodu, počtu bezpečnostních pracovníků včetně jejich výstroje a

· výzbroje, rozhodnutí o způsobu spojení během doprovodu

· seznámení se s dopravním prostředkem, pokud je osoba nebo zásilka přepravována

· uskutečnění vlastního ochranného doprovodu

Požadavky na BP realizující ochranný doprovod

· v dostatečném časovém předstihu před začátkem doprovodu nepožívat alkoholické nápoje a léky ovlivňující psychickou i fyzickou způsobilost BP k akci

· před vlastním doprovodem omezit fyzickou námahu i psychickou zátěž

· vzít na vědomí určitá omezení (po dobu doprovodu např. nekouřit, nepožívat jídlo, nápoje)

· uspořádat a připravit k použití výstroj a výzbroj nutnou k doprovodu

· absolvovat instruktáž k provedení ochranného doprovodu

Činnosti BP při ochranném doprovodu

· pozorovat a vnímat okolí, sledovat manipulaci s předměty v blízkosti chráněného subjektu, např. s příručními aktovkami, zavazadly, balíčky, oděvními součástmi

· tipovat možné úkryty zbraní - kapsy u oděvů, příruční zavazadla, odkládací poličky v automobilech aj.

· sledovat gestikulaci a motorické pohyby jiných osob v blízkosti chráněného subjektu

· vnímat pachy a vůně, snažit se identifikovat médium a při pochybnostech o nezávadnosti prostředí se urychleně spolu s doprovázeným subjektem přesunout do bezpečné vzdálenosti

· registrovat změny viditelnosti v prostoru, kde se doprovázený subjekt nalézá spolu se světelnými změnami (např. náhlé zatmění prostoru, záblesk, oslnění světlomety automobilu atd.

· naslouchat zvukům, které nejsou přirozené (tvrdý zvuk nataženého závěru pistole, nadměrně hlasitý magnetofon zakrývající výkřiky oběti při přepadení aj.)

· sledovat terén, v němž se BP - ochránce a subjekt pohybují (frekvenci provozu, zástavbu, umístění oken a dveří budov, střechy, sklepy, průjezdy, podchody)

· vnímat chování a jednání jiných osob v okolí doprovázeného subjektu (jejich ukrývání, telefonování mobilním telefonem, náhlá setkání s dalšími osobami apod.)

· v případě napadení doprovázeného subjektu čelit útoku - reflexivně subjekt chránit, znemožnit např. mířenou střelbu pohybem (do stran, vpřed, vzad), intenzivně vyhledat úkryt, přivolat pomoc atd.

Závěr:

Ochranný doprovod vyžaduje organizační a materiální přípravu každé akce a od BP vzhledem k neopakovatelnosti daných skutečností toho kterého doprovodu umění improvizace v kritické situaci. Při provádění společného doprovodu osob a věcí má vždy prioritu ochrana osoby.


 

3 Provádění jednoduchých úkonů k zajištění a obnovení bezpečnosti a ke snížení ztrát na majetku a zdraví osob.

 

3.1 Taktika činnosti pro zadanou situaci (např. obecné narušení objektu cizí osobou, požár, havárie elektrického proudu, havárie vody, nadměrný únik škodlivých látek, technických plynů

3.2 Pravidla a taktika činnosti bezpečnostního zásahu při §76 odst. 2 TZ, zajištění místa činu

Typové situace:

Zadání č. 1: Při pochůzce po objektu, kde se nikdo již nemá vyskytovat, jste nalezl neznámou osobu ležící bez známek vědomí u rozvodny elektrické energie, která jiskří. Popište svou činnost, způsob ověření životních funkcí, postup první pomoci.

· Nejprve zjistíme, jestli je bezpečné se k osobě přiblížit – aby se sám zachránce nestal součástí el. oblouku. Pokud je postižený stále v el. okruhu, zajistíme vypnutí proudu. Zjistíme, jestli postižený dýchá, nebo ne, sledujeme pohyby hrudníku (nádech – výdech.)

· Pokud postižený nedýchá, nehýbe se a nejedná se o dítě, zavoláme 155 a zahájíme úkony k obnovení základních životních funkcí.

· Zprůchodnění dýchacích cest - pro provádění umělého dýchání, pokud má postižený plnou dutinu ústní, nebo je jinak ucpaný vchod do dýchacích cest (zvratky nebo cizí těleso např. u malých dětí po vdechnutí) nedostane se při umělém dýchání vzduch do plic. Proto je nutné např. u dospělého, který má v ústech zvratky, krev a podobně (u osoby ležící na zádech otočit (není-li poraněná krční páteř) na bok a snažit se 2 prsty (u praváka II. a III. prst pravé ruky) obsah dutiny ústní odstranit.

· Poté postiženého uložíme na záda na pevnou podložku, musíme mu zaklonit hlavu, pod hlavu se nesmí nic dávat – žádné polštáře a podobně, přiložíme dlaně na střed hrudní kosti, propleteme prsty a kolmo bez krčení loktů 100-krát za minutu mačkáme na hrudní kost tak, aby hloubka stlačení byla minimálně 4 – 5 centimetrů.

Po 30 stlačeních, zakloníme hlavu, předtáhneme dolní čelist, zacpeme nos a ústy 2 krát vdechneme do úst postiženého – vždy 1 sekundu vdech a poté 1 sekundu čekat na výdech postiženého. Je nutné obemknout celá ústa, aby neunikal vzduch a vdechovat pomalu při zakloněné hlavě. Takto pořád střídat až do příjezdu záchranky nebo spontánního obnovení vědomí a dýchání postiženého (poměr 30 stlačení: 2 vdechům).

Pokud by se nám dýchání nedařilo, nebo by nás to odpuzovalo, tak alespoň mačkat hrudní kost do hloubky 4-5 cm 100/min. popsaným způsobem.

· Pokud by postižená osoba (dospělý nebo dítě) byla v bezvědomí, ale normálně dýchala (pozor – ne pouze pomalé lapavé dechy – 2-5 minutu), tak ji pouze uložíme do stabilizované polohy na bok a voláme 155. To proto, aby se neudusila zvratky. Pokud bude mít postižený jen lapavé pomalé dechy (2 – 5 za minutu), pak musíme normálně oživovat 30:2, nebo alespoň provádět 100 stlačení hrudní kosti za minutu zase buď do obnovení vědomí a dýchání, nebo do příjezdu záchranky.

· O celé události provedeme záznam do služebního protokolu. Pozor, protože se již v objektu neměl nikdo vyskytovat, může se potencionálně jednat o osobu, která do objektu vnikla neoprávněně. Z tohoto důvodu musíme prověřit i tuto variantu.

Zadání č. 2: Pracujete ve výrobním podniku. EZS nahlásila narušení ochranné zóny. Vzápětí EPS nahlásila vznik požáru. Velitel směny Vás vyslal na místo provést kontrolu. Při příchodu na místo zjistíte počínající požár a osobu, na které došlo ke vznícení oděvu. Popište svou činnost.

Pokud osoba hoří a pobíhá, musíme ji zastavit – např. jí podrazit nohy. Poté donutit např. k „válení sudů“ aby se uhasila. Pokud ji budeme hasit přehozením oděvu nebo látky – musí tento být z bavlny – ne z umělých vláken, která by zhoršila hoření a přiškvařila by se do kůže. Po uhašení voláme 155.

Postiženého musíme dostat mimo oheň a kouř. Postiženého hlídáme, hlavně dýchání, jestli se nezačíná dusit – může mít popálené i dýchací cesty, nebo se mohl nadýchat kouře. Kritická místa například obličej, genitálie, plosky nohou nebo rukou do 5% plochy u dospělého můžeme chladit – např. vodou nebo ledem. Nesmíme chladit velké popálené plochy, protože by došlo k poklesu celkové tělesné teploty a k srdeční zástavě.

Pokud postižený přestane dýchat a nehýbe se, pak opět zahájíme oživování 30:2 a komprese 100/min. do příjezdu záchranky. Při velkých popálených plochách je nutné tělo překrýt, například čistým prostěradlem, aby neztrácel teplo.

O celé události provedeme záznam do služebního protokolu.

Zadání č. 3: Hlídáte administrativní centrum. V cca 21.30 hodin dorazí uniformovaná Policie ČR a žádá o předložení knihy návštěv a umožnění přístupu do kancelářských prostorů jednoho z nájemců centra. Popište svou činnost a zdůvodněte svá oprávnění.

Požádáme policistu o identifikaci (průkaz), z viditelného označení na uniformě si zapamatujeme a zapíšeme, např. do knihy událostí na objektu, osobní číslo policisty Policistovi předložíme knihu návštěv a umožníme mu přístup do kancelářských prostor nájemce.

Jsou-li pronajaté prostory pod zvláštním režimem, spojíme se telefonicky s nájemcem a oznámíme nájemci nastalé skutečnosti s tím, že další činnost se bude odvíjet od rozhodnutí nájemce.

Událost zapíšeme do objektové dokumentace.

Odůvodnění:

Policie ČR podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR (v platném znění) – mimo jiné § 14 spolupracuje při plnění svých úkolů i s právnickými a fyzickými osobami, § 18 je oprávněna vyžadovat pomoc od osob a orgánů, § 40 může vstoupit do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek bez souhlasu uživatele a je oprávněna provádět v těchto místech potřebné úkony a opatření, § 41 může při podezření, že se na místě zdržují fyzické osoby vstoupit do živnostenské provozovny i po skončení prodejní či provozní doby.

Zadání č. 4: Při vchodu do soukromého objektu se zvýšeným bezpečnostním opatřením požaduje od Vás návštěvník zdůvodnění, proč by měl projít detekčním rámem, proč by neměl vcházet se zbraní, proč by měl uvést své údaje (jméno, bydliště, rodné číslo?). Podejte dané vysvětlení, popište Vaše oprávnění v případě, že Vám (i po Vašem vysvětlení) dané údaje návštěvník odmítne sdělit.

Jestliže se jedná o soukromý objekt, který není veřejně běžně přístupný, je právem majitele stanovit podmínky pro návštěvy objektu. Z tohoto důvodu má návštěvník na výběr dvě možnosti:

a) podrobit se stanovené proceduře a pravidlům nebo

b) do objektu nevstupovat.

c) třetí variantou je udělení výjimky ze strany majitele

Postup a oprávnění k postupu pracovníků SBS musí být dán smlouvou mezi SBS a vlastníkem (nájemcem) objektu, kde toto právo (regulovat vstup do svého objektu) bude na SBS delegováno. Postup samotný by měl být zachycen v dokumentovaném pracovním postupu (směrnice pro výkon služby na objektu nebo instrukce pro výkon služby atp.).

V případě, že návštěvník se odmítne podrobit stanovené proceduře, nebude vpuštěn do objektu. Incident zapíšeme do objektové dokumentace.

Odůvodnění:

1. Objekt střeží soukromá (komerční) bezpečnostní služba na základě smlouvy, např. Smlouvy o ostraze objektu (dále Smlouva) uzavřené ve smyslu ustanovení § 269, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění; vztah mezi soukromou bezpečnostní službou a právnickou (fyzickou) osobou je vztahem dodavatele služby ostrahy objektu a objednatele služby ostrahy objektu (dále dodavatel, objednatel).

2. Každý subjekt, právnická i fyzická osoba, v daném případě objednatel má právo na ochranu osobní svobody a vlastnického práva na majetek, což zaručuje Listina základních práv a svobod (Listina), která se usnesením Předsednictva České národní rady (ČNR) č. 2/1993 Sb., stala součástí českého právního řádu s tím, že v intencích Ústavy české republiky (zákon ČNR č. 1/1993 Sb.) a dalších právních předpisů umožňuje a dovoluje právním subjektům přijímat a provádět odpovídající opatření k ochraně životů, zdraví a majetku

3. Na základě uzavřené Smlouvy vypracoval dodavatel služby interní normu – Směrnici – pro ostrahu konkrétního objektu, s oprávněními a povinnostmi zaměstnanců dodavatele, bezpečnostních pracovníků (strážných), na které oprávnění a povinnosti při ostraze objektu delegoval (přenesl) objednatel služby (delegace je rovna zmocnění podle § 22 platného občanského zákoníku).

4. Detekčním rámem při příchodu do objektu (i při odchodu) prochází osoby proto, aby do objektu nebyly vnášeny věci, jež by mohly ohrozit životy, zdraví a majetek (zbraně) a z objektu nebyly vynášeny věci, mající původ např. v trestné činnosti (krádeže).

5. V objektu je stanoven např. objednatelem služby režim (ten nesmí být contra legem–protizákonný), obsahující (mimo jiné) evidenci návštěv. Bezpečnostní pracovník - strážný může požadovat od osoby sdělení identifikačních údajů s výjimkou rodného čísla (ze zákona se rodné číslo uvádí ve striktně určených případech – lze požadovat údaj o datu narození). Jestliže návštěvník odmítne sdělit požadované údaje, vyrozumí strážný o incidentu (rušivé události) neprodleně osobu zákazníka odpovědnou za problematiku vnitřní bezpečnosti v objektu a řídí se jejími pokyny.

Zadání č. 5: Při odchodu zaměstnanců z objektu výrobního podniku jsou tito náhodně kontrolováni. Náhodný výběr pro kontrolu určuje počítač. Zaměstnankyně, která byla vybrána, nese s sebou velkou kabelu. Popište Vaši činnost, způsob provedení kontroly, zásady této činnosti, právní náležitosti ke zmocnění pro tuto činnost.

ZÁSADY A PRINCIPY POSTUPU:

Chováme se slušně, dbáme zároveň na svou bezpečnost (komunikovat za hranicí kontaktní vzdálenosti). Ideální situace je, když pro provádění takovéto kontroly je určený oddělený prostor.

Zaměstnankyni vyzveme k následování do této místnosti. Zde ji požádáme o vyložení obsahu kabely na určený stůl (ideální je, aby takovouto kontrolu prováděli dva pracovníci SBS z důvodu bezpečnosti a z důvodu svědectví o průběhu kontroly). Nikdy sami nesaháme do kabely ani jiných zavazadel.

Další kontrola může být (s ohledem na výrobní materiál klienta) provedena pomocí ručního detektoru kovů. V případě, že by postupy předepisovaly i osobní prohlídku, je nutné, aby tuto prohlídku prováděla osoba stejného pohlaví, v tomto případě žena.

V případě pozitivního nálezu bude postupováno v souladu s pokyny pro takovouto situaci

· přivoláme odpovědného zaměstnance klienta, sepíšeme protokol (nebo záznam) o události, nebo

· povoláme Policie ČR, sepíšeme záznam o události atd.

Odůvodnění:

Na strážného jsou (na základě právního aktu, např. Smlouvy o ostraze objektu -Smlouva je uzavřena ve smyslu §269, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) delegována (je zprostředkovaně zmocněn podle § 22 občanského zákoníku) určitá oprávnění o provádění úkonů; v souladu s ustanovením zákona č. 262 / 2006 Sb., zákoníku práce, § 248, odst. 2 „Zaměstnavatel je z důvodů ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců“ – to realizuje strážný.

Při kontrole a prohlídce zaměstnance musí být dodržena ochrana osobnosti (podle občanského zákoníku, § 11). Osobní prohlídku může provádět pouze osoba stejného pohlaví.

Zadání č. 6: Ve veřejně přístupné části banky se vyskytla osoba nevábného vzhledu, zřejmě pod vlivem omamných látek, s několika igelitovými taškami a sedla si vedle lavičky určené pro čekání klientů, kde setrvává již druhou hodinu na kartonech z krabic, které si přinesla. Přepážkový zaměstnanec Vás na situaci upozorní a zástupce klienta žádá o řešení. Popište svou činnost a zdůvodněte svá oprávnění.

Jde o soukromý objekt avšak s prostorem veřejně přístupným. Protože majitel odpovídá za bezpečnost se zde vyskytujících osob a svých zaměstnanců, je požadavek zcela na místě. Majitel objektu by proto měl vydat návštěvní řád jako závazný předpis regulující pohyb v tomto prostoru. Pro popsaný případ by měl existovat dokumentovaný pracovní postup (směrnice, instrukce…), jak ji řešit.

Osobu nevábného vzhledu kontaktujeme a požádáme o sdělení důvodu své přítomnosti v bance. V případě, že oprávněný důvod (tj., důvod spojený s činností banky) neexistuje, je nutno ji vyzvat k opuštění prostoru.

V případě odmítnutí existují dvě varianty:

· Povolání Policie ČR nebo Městské policie s odkazem na níže popsaná podezření na spáchání přestupku…(viz odůvodnění)

· Vykázání osoby z prostor eventuálně jejího vyvedení na základě ustanovení §2 odst. 2 zákonu o přestupcích:

V případě napadení pracovníka SBS v souvislosti s výkonem jeho činnosti je nutno postupovat v mezích ustanovení §28 a §29 trestního zákoníku ev. §76 odst. 2 trestního řádu….

O incidentu sepíšeme služební protokol (záznam).

Odůvodnění:

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 38, odst. 1 je zaměstnavatel mimo jiné povinen vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění pracovních úkolů …, tentýž zákon v ustanovení § 248, odst. 1 ukládá zaměstnavateli povinnost zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení na zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

Osoba nevábného vzhledu, zdržující se 2. hodinu v prostorách banky určených pro klienty, obklopená „svými věcmi“ se stává potenciálním nebezpečím pro zaměstnance banky při výkonu pracovních povinností (viz. odkaz na výše uvedenou právní úpravu) a strážný s delegací práv a povinností (§ 22 obč. zákoníku, tj. zmocnění) na základě např. Smlouvy o ostraze objektů (§ 269, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) takovou osobu (jménem banky) vykáže z objektu.

Dotyčná osoba se dopouští jednání, které je podstatou přestupkem (zákon č.200/1990 Sb., o přestupcích). Jestliže osoba odmítne banku opustit, nejjednodušším řešením je oznámit skutečnosti Policii ČR s podezřením na páchání jednání v intenzitě přestupku podle přestupkového zákona (č. 200/1990 Sb., § 47, odst. 1, pís. c) veřejné pohoršení) nebo na možnou trestnou činnost podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. V případě, že by se taková osoba dopouštěla agresivního chování, je strážný oprávněn k obranným zákrokům a zadržení osoby, což velmi přísně určuje zmiňovaný trestní zákoník, § 29 – Nutná obrana a § 28 – Krajní nouze a Trestní řád - § 76, odst. 2, Zadržení osoby podezřelé.

Zadání č. 7: Popište zásady bezpečného výkonu strážní služby se služebním psem, vysvětlete, na jakém základě bude posuzováno nasazení služebního psa, jestliže tento napadne osobu, která na Vás jako na strážného zaútočila.

Bezpečný výkon strážní služby se služebním psem:

· pes musí být přiměřeného věku (ani štěně, ani přestárlý), vhodného plemene určeného pro pracovní úkoly

· pes musí být ovladatelný (doložený patřičný výcvik), pro výkon služby zdráv

· pes musí být při výkonu služby pod kontrolou psovoda (vodítko, náhubek), mimo výkon služby musí být zajištěn

· při výkonu služby musí mít zajištěno místo pro odpočinek, vodu pro pití…

· psovod by měl mít při výkonu služby očkovací průkaz psa s vyznačeným platným očkováním proti vzteklině; v případě že na objektu se střídá více psů, je vhodné, aby tito byli očkováni i proti ostatním chorobám

· při výkonu služby se psem musí být dbáno na čistotu okolí (odklízení exkrementů po psovi…)

Z ustanovení §88 trestního zákoníku odst. (13)se „věcí“ rozumí i ovladatelná přírodní síla, z toho vyplývá, že z hlediska zákona je zvíře a tedy i pes věcí. Proto jeho nasazení bude posuzováno s ohledem na ustanovení §29 nutné obrany nebo ustanovení §28 krajní nouze trestního zákoníku.

Při výkonu práce se psem je nutno dbát i legislativních předpisů proti týrání zvířat a na jejich ochranu. Psovod by měl znát nejen postup poskytnutí prvé pomoci při pokousání, poškrábání atp. psem, ale i poskytnutí první pomoci psovi. Stanoviště, kde pes slouží, by mělo být vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci psovi.

Zadání č. 8: Z objektu, kde vykonáváte svou činnost, odjíždí naložený nákladní automobil. Mezi povinnosti strážní služby patří náhodná kontrola nákladového prostoru. Požádáte řidiče o umožnění kontroly nákladového prostoru. Na tuto žádost reaguje řidič tím, že přidá plyn, začne ujíždět a poškodí závoru na vjezdu. Popište a zdůvodněte svou činnost.

Zaznamenáme registrační značku vozidla, situaci oznámíme nadřízenému nebo určenému zaměstnanci klienta, informujeme Policii ČR na č. 158. O události provedeme záznam, pokud je to možné i s fotodokumentací poškozeného zařízení. Obnovíme činnost

Odůvodnění:

Náhodná kontrola nákladového prostoru automobilu je v analogii odvozena ze zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.) ustanovení o Předcházení škodám, § 248, odst. 2, kdy je zaměstnavatel z důvodů ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí (zaměstnanců) vnášených nebo odnášených; náhodná kontrola je determinována (určena a vymezena) zpravidla smluvním vztahem, např. Smlouvou o ostraze objektu, Mandátní smlouvou apod. (smlouvy se uzavírají podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku); smlouvou je přenesena (delegována) na soukromou bezpečnostní službu – SBS - (její zaměstnance) pravomoc kontroly.

Zadání č. 9: V recepci objektu, kde vykonáváte svou činnost, hlásí čidlo v plynové kotelně únik plynu. K Vašemu základnímu vybavení patří radiostanice, teleskopický obušek, svítilna. Popište svou činnost a zdůvodněte ji.

Jestliže čidlo v plynové kotelně hlásí únik plynu, strážný, který signál zjistil na recepci objektu je povinen učinit okamžitá opatření k odstranění závadného stavu.

Strážný, který je v celém objektu sám a stanoviště nesmí opustit, oznámí událost telefonicky poruchové službě (zpravidla v telefonním seznamu nebo v objektové směrnici označené „Poruchy plyn“ či jinak zvýrazněné) a rovněž událost (únik plynu) oznámí nadřízenému v SBS (př. dispečerskému stanovišti SBS). Vyčká do příjezdu poruchové služby a poskytne informace o umístění kotelny, přístupové trase ke kotelně a o události a o opatřeních provede zápis do objektové dokumentace.

V případech, kdy je ve střeženém objektu více strážných SBS (směna), ten strážný, který zjistil signál o úniku plynu, oznámí tuto skutečnost vedoucímu bezpečnostní směny

· VBS - (vedoucímu ostrahy objektu – VOO), který učiní neodkladná opatření:

· jestliže je přístupný hlavní uzávěr plynu do objektu, určený strážný provede uzavírku plynu

· vyrozumí o úniku plynu poruchovou službu

· po příjezdu poruchové služby zajistí doprovod pracovníků této služby k plynové kotelně

· informuje o události zástupce zákazníka (zákazník je subjekt, pro kterého je ostraha objektu prováděna) a také nadřízenou složku SBS (např. dispečera)

· o události a o opatřeních se provede zápis do objektové dokumentace

Poznámka:

Hořící plyn je možno hasit (a kotelny by měly tímto hasicím přístrojem být vybaveny standardně) tzv. sněhovým hasicím přístrojem, eventuálně jako universální hasicí přístroj lze užít práškový hasicí přístroj.

U tzv. sněhové hasicího přístroje pozor na koncentraci CO2, je nutno zajistit větrání. Nebezpečná hranice začíná na 2,5-3% CO2 v ovzduší.

V případě nekontrolovatelného úniku je nutno zajistit evakuaci budovy. Zde pozor na použití vnitřních rozhlasů, sirén, aby nedošlo k případnému výbuchu – postup by měl být zachycen v dokumentaci objektu.

V případě nalezení osoby (v plném bezvědomí, nebo v mdlobách) je nutno ji dopravit na čerstvý vzduch, provést kontrolu životních funkcí, povolat pomoc….

Zadání č. 10: Před administrativní budovou na žlutě vyznačené nástupní ploše zastaví automobil zástupce ředitele této budovy. Zástupce ředitele vchází do budovy, a protože parkoviště je jinak obsazené, je evidentní, že zde automobil chce ponechat. Vy jej slušně vyzvete, aby automobil přeparkoval. On Vás žádá o vysvětlení Vašeho požadavku na opuštění této plochy.

Nástupní plochy slouží jako plochy pro nástup HZS ČR při případném zásahu v budově. S ohledem na tuto skutečnost je povinností zachovávat je volné. Osoba, která tyto plochy „obsadí,“ se dopouští porušení legislativy na úseku požární ochrany, zvláště jedná-li se o osobu vedoucího zaměstnance subjektu, který je za tuto plochu odpovědný. V případě, že by došlo k požáru nebo jiné mimořádné situaci, kde by obsazením nástupní plochy došlo k omezení nebo zkomplikování zásahu HZS ČR a v této souvislosti i ke zranění osob, poškození majetku atd. mohla by se zkomplikovat situace osoby, která zaparkovala na daném místě z hlediska spoluodpovědnosti za vzniklé následky. (§11 odst. 2 písm. d) vyhlášky MV ČR č-246/2001 Sb. o požární prevenci: bylo provedeno označení a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku ….)

Pokud zástupce ředitele přes upozornění ponechá vozidlo na žlutě vyznačené nástupní ploše, oznámí strážný událost svému nadřízenému a zaznamená ji do objektové dokumentace.

Odůvodnění:

Žlutě vyznačená nástupní plocha – má sama o sobě význam, pokud se jedná o vodorovné dopravní značení ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (§§ 62 a 64 o vodorovném dopravním značení) nebo o označení místa v souvisejícího s bezpečností práce a ochranou zdraví při práci.

Odpovídá-li „ žlutě vyznačená nástupní plocha “ příslušnému ustanovení zákona (viz předchozí) a prováděcí vyhlášce k zákonu, strážný upozorní zástupce ředitele na porušení dopravních předpisů např. „ Dopouštíte se dopravního přestupku - buďte tak laskav a odjeďte s vozidlem, neboť stojíte na místě, kde to vodorovné dopravní značení nedovoluje a pokud přestupek zjistí orgány policie, hrozí Vám sankce “

Jestliže žlutě vyznačená nástupní plocha svým technickým provedením neodpovídá zmíněným ustanovením předpisů a zaparkované vozidlo na takovém místě by bránilo provozu na pozemních komunikacích, je podle stejného zákona (zák. č. 361/2000 Sb.), §45 překážkou provozu na pozemních komunikacích (překážka se musí neprodleně odstranit… atd.); ze stejného zákona, § 27, pís. s vyplývá, že „ řidič nesmí zastavit a stát na místech, kde by byla ohrožena bezpečnost silničního provozu “ Obojí předchozí porušení zákona je sankciovaným dopravním přestupkem!!!

Strážný je schopen vzhledem ke svým místním znalostem a zkušenostem posoudit, zda vozidlo na žlutě vyznačené nástupní ploše ohrožuje bezpečnost… a je překážkou provozu…

Zaparkování vozidla (stání) na žlutě vyznačené nástupní ploše může být i porušením části zákoníku práce, která se týká bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 101 a následující)

Zpravidla žlutě se označují nebezpečná či riziková místa. Zaparkované vozidlo na tomto místě může být nebezpečné vzhledem k pracovním činnostem přímo na místě samém, nebo v jeho bezprostředním okolí (nakládání – vykládání zboží, nástup – výstup osob atd.)

Ohrožení bezpečnosti silničního provozu a překážka provozu na pozemních komunikacích je pro strážného argumentem při komunikaci (vysvětlování a zdůvodňování) se zástupcem ředitel

Zadání č. 11: Vykonáváte službu v recepci hotelu. Spatříte, jak zaměstnanec kurýrní služby při spěchu porazí staršího muže, který s bolestivým výkřikem padá k zemi. Kurýr se nezastaví a pospíchá dále k východu. Popište svou činnost a zdůvodněte svá oprávnění.

Vyzveme verbálně zaměstnance kurýrní služby (dále zaměstnanec), aby se zastavil.

Jestliže tak zaměstnanec učiní, požádáme jej, aby setrval na místě incidentu, a bezodkladně poskytujeme pomoc poraženému muži. Je-li to nezbytné, přivoláme zdravotnickou RZS (nebo o pomoc – požádá další přítomnou osobu). Následně identifikujeme zaměstnance s odvoláním na nastalou událost, při které byla osoba zraněna. Identifikační údaje zaměstnance jsou důležité pro zdravotnická zařízení (RZS, nemocnici…) a jiné orgány.

V případě, že zaměstnanec na verbální výzvu nereaguje, poskytneme pomoc poraženému muži, eventuálně přivoláme (i pomocí jiného) zdravotnickou RZS a učiníme úkony ke zjištění identity zaměstnance a vozidla: zjišťujeme registrační značku automobilu kurýrní služby (např. pomocí svědků); měli bychom být schopni dodatečně popsat zaměstnance (markantní znaky – cca věk, postavu – výšku a váhu, barvu vlasů, zvláštní znamení – např. kulhání na nohu – pravou – levou, oblečení – barvu košile, saka, kalhot - kalhoty klasika, rifle, boty a jiné).

Událost oznámíme nadřízenému a zaznamenáme do objektové dokumentace.

Zadání č. 12: Vykonáváte sám službu v objektu v nočních hodinách. Z okna na protější straně ulice spatříte šlehat plameny. Popište svou činnost, své povinnosti.

Spatříme-li plameny na protější straně ulice oheň, bezodkladně vyrozumíme instituce pomocí tísňového volání - linka 112, nebo jednotlivě hasiče (hasičský záchranný sbor) na tel. čísle 150, případně Policii ČR – na čísle 158.

Událost oznámíme nadřízenému – např. dispečerovi SBS - popíšeme vlastní učiněná opatření a reakce na oznámení – např. příjezd hasičů a jejich zásah, přítomnost policie na místě požáru aj.

Vznikl-li na opačné straně ulice požár, jsme povinni sledovat, zda se požár nešíří na objekt, ve kterém vykonáváme službu. Jestliže by hrozilo bezprostřední zahoření ve střeženém objektu, opakovaně se spojíme s hasiči, kterým budeme nápomocni při likvidaci požáru (informace o objektu – např. umístěný hlavních uzávěrů plynu, vody, elektro-transformátoru atd.). Po dobu události (požáru na protější straně ulice) komunikujeme s nadřízenou složkou (dispečerem). Požár oznámíme nadřízenému, o požáru (události) učiníme zápis do objektové dokumentace.

Zadání č. 13: Vykonáváte službu v administrativě – obchodním centrum. V cca 15.30 hodin všedního dne zvoní telefon. Neznámý hlas Vám oznamuje, že v objektu je umístěna bomba. Popište vedení rozhovoru a navazující činnost.

Výhrůžka bombovým útokem (bombový atentát) musí být pojata reálně a vážně!

Při telefonickém oznámení, že v administrativně obchodním centru, kde vykonáváme službu, je umístěna bomba, musíme v průběhu telefonátu vynaložit veškeré úsilí k získání informací

· o umístění bomby – kde je bomba umístěna (např. ve vstupním prostoru, podzemních garážích)

· o časovém údaji výbuchu bomby – kdy vybuchne

· o iniciaci bomby – co bombu přivede k výbuchu

· o možnosti a způsobu deaktivace bomby

· o podobě bomby (např. podoba kufříku, aktovky) – jak bomba vypadá

· o důvodu umístění bomby – proč byla bomba na to které místo umístěna (např. způsobit škodu na majetku, zastrašit zaměstnance centra)

Důležité jsou poznatky získané v průběhu telefonického rozhovoru k osobě volajícího:

· kdo telefonoval - zda telefonoval muž či žena

· jaký je přibližný věk volajícího

· zda volající hovořil s přízvukem (jedná-li se o cizince), nářečím, slangem, s vadou v řeči

· poznatek o tónu hlasu – tlumený, hlasitý, vysoký, nízký, zastřený, jasný, zlostný, uctivý atd.

· zda bylo slyšet během rozhovoru jiné zvuky (jedoucí vlak, hluk motorů automobilů aj.)

Jestliže nemůžeme rozhovor o bombovém útoku monitorovat pomocí technického zařízení, zapisujeme průběžně rozhovor alespoň v poznámkách (útržkovitě). I zapsaný obsah rozhovoru je důležitý pro vyšetřování (mimořádné) události. Po ukončení telefonického rozhovoru, jehož obsahem je vyhrožování bombovým útokem, okamžitě vyrozumíme o této skutečnosti Policii ČR na lince 158, nadřízeného vlastní SBS a kontaktujeme osobu zákazníka určenou pro styk se SBS.

Dále postupujeme podle nařízení a pokynů ve slovní či písemné formě.

Zadání č. 14 Pracujete ve výrobním podniku. EPS nahlásila vznik požáru. Velitel směny Vás vyslal na místo provést kontrolu. Při příchodu na místo zjistíte počínající požár a osobu, na které došlo ke vznícení oděvu. Popište svou činnost.

Pokud osoba hoří a pobíhá, musíme ji zastavit – např. jí podrazit nohy. Poté donutit např. k „válení sudů“ aby se uhasila. Pokud ji budeme hasit přehozením oděvu nebo látky – musí tento být z bavlny – ne z umělých vláken, která by zhoršila hoření a přiškvařila by se do kůže. Po uhašení voláme 155. Postiženého musíme dostat mimo oheň a kouř. Postiženého hlídáme, hlavně dýchání, jestli se nezačíná dusit – může mít popálené i dýchací cesty, nebo se mohl nadýchat kouře. Kritická místa například obličej, genitálie, plosky nohou nebo rukou do 5% plochy u dospělého můžeme chladit – např. vodou nebo ledem. Nesmíme chladit velké popálené plochy, protože by došlo k poklesu celkové tělesné teploty a k srdeční zástavě.

Pokud postižený přestane dýchat a nehýbe se, pak opět zahájíme oživování 30:2 a komprese 100/min. do příjezdu záchranky. Při velkých popálených plochách je nutné tělo překrýt, například čistým prostěradlem, aby neztrácel teplo.

O celé události provedeme záznam do služebního protokolu.

Zadání č. 15: Popište použití přenosných hasicích přístrojů, jejich základní druhy a druhy požárů, na které je možno tyto použít, popište jiné prostředky pro hašení, které se mohou v objektech vyskytnout a jejich použití. Popište způsob uhašení hořící osoby. Lze použít k uhašení hořící osoby hasicí přistroj? Popište zásady evakuace objektu.

· Třída požárů A: Požáry pevných látek, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím

· Třída požárů B: Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství

· Třída požárů C: Požáry plynů

· Třída požárů D: Požáry kovů

· Třída požárů F: Požáry rostlin, nebo živočišných olejů a tuků používaných na (v) kuchyňských spotřebičích

Pro třídy požárů F a D jsou určeny speciální hasicí přístroje. Pro hašení výpočetní techniky atd. se používají tzv. čistá hasiva.

Nejčastěji používané jsou hasicí přístroje typu:

· Vodní – pro třídu požáru A,

· Pěnové – pro třídu požáru A, B,

· Práškové-pro třídu požáru A, B, C,

· CO2 (tzv. sněhové)-pro třídu požárů B, C.

Vodní a pěnové nelze používat z důvodu bezpečnosti k hašení elektrických zařízení pod napětím.

Jako další prostředky určené k hašení požárů se mohou vyskytovat na objektech stabilní hasicí zařízení (tzv. sprinklery, rozvody pevně připojené a zdrojem hasicího zařízení je vlastní nádrž s čerpadly) a polo stabilní (tj. doplňkové sprinklery - zdroj hašení je z vodovodu nebo se dopraví na místo), hasicí zařízení, požární vodovody (hydranty) vnitřní a vnější, suchovody…

Osobu se nedoporučuje hasit hasicími přístroji zde jmenovanými z důvodu rizika nevratného poškození zdraví. Osobu uhasíme nejlépe položením a udušením plamenů např. hasicí dekou, nebo jiným podobným způsobem (bundou atd.…)

Zadání č. 16: Popište obsah základní dokumentace požární ochrany, kterou má být vybaven objekt. Popište základní principy ohlášení požáru a základní postup při vzniku požáru v objektu (i s ohledem na určitý typ objektu). Vyjmenujte a popište funkci dalších věcných prostředků požární ochrany a zařízení, které se mohou v objektu vyskytnout (min. 2 druhy).

Požární poplachové směrnice

Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru. Způsob vyhlášení požárního poplachu, oznámení vzniku požáru atd.

Požární evakuační plán

Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem. Zároveň stanovuje povinnosti osob při organizaci a zajištění této evakuace.

Dokumentace zdolávání požárů:

(Operativní plán, operativní karta). SBS ji předává veliteli zásahu, je-li tak určeno.

Požární řád

Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

Řád ohlašovny požárů

Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám.

Pokud není objekt zařazen do kategorie se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, mohou být postupy definované pro jednotlivé druhy dokumentace v jiných předpisech – například v havarijním řádu atd.

Způsob ohlášení požáru na HZS ČR: kdo volá, kde hoří, co hoří, ostatní důležité skutečnosti (zranění, nebezpečné látky atd..)

Základní postup při vzniku požáru

· Hlásit, že oheň vzniknul a že jdu hasit (!)

· pokusit se oheň uhasit (což lze jen do určitého rozsahu ohně) – hasicí přístroje, hydranty…

· vyhlášení požárního poplachu

· ev. oznámení na HZS ČR číslo 112 nebo 150

· pomoc s evakuací; v případě výskytu zraněných – evakuovat je a poskytnout první pomoc

· vždy se na objektu seznámit s dokumentací požární ochrany

Další věcné prostředky: přenosné hasicí přístroje, zařízení: EPS…

Zadání č. 17: Při pochůzce ve střeženém objektu jste narazil na ženu, která se na žádost k prokázání svého oprávnění k pobytu v objektu dala na útěk. Po jejím dostižení se obrátila a použila proti Vám slzotvorný prostředek, kterému jste se vyhnul a nebyl jste zasažen. Popište svou činnost a zdůvodněte svá oprávnění.

Pomocí chvatů a hmatů překonáme odpor. V případě nutnosti je možno použít obranných prostředků. Provedeme bezpečnostní prohlídku, zda se u ženy nenachází i jiné zbraně. Ženu z důvodu podezření ze spáchání trestného činu zadržíme a sice tak, aby nemohla utéci, neprodleně informujeme nadřízené a Policii ČR.

V případě zranění zadržované, a pokud nebude ohrožovat mě nebo třetí osoby, poskytneme zadržené první pomoc - pokud bude ohrožovat, zajistíme přivoláním zdravotní pomoci (neposkytnutí je trestné, ale i zavolání je poskytnutím)… Umožní-li to situace a byl-li na místě incidentu svědci, požádáme je o vyčkání příjezdu Policie ČR nebo aspoň o jejich identifikační údaje…

O celé události provedeme záznam do služebního protokolu.

Odůvodnění:

Útěk (neznámé) ženy ve střeženém objektu po výzvě, lze vyhodnotit jako protiprávní jednání a v těchto souvislostech je možné vyslovit oprávněné podezření a domnívat se, že byl spáchán trestný čin nebo pokus o trestný čin a nebo byl trestný čin připravován - podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (ve znění pozdějších předpisů), § 20 Příprava trestného činu a § 21 Pokus trestného činu jsou příprava i pokus stejně trestné jako čin sám, což opravňuje strážného k zadržení osoby podezřelé (§ 76, odst. 2 zákona č. 141/1961Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád): „Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně po té, smí omezit kdokoliv, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů “.

Kdokoliv v daném případě strážný „ Je však povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody “ (rovněž § 76, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu) z toho vyplývá, že strážný je oprávněn po nezbytně nutnou dobu omezit osobní svobodu podezřelé osoby (ženy) např. při jejím agresivním chování nasazením (přiložením) pout, je povinen incident (událost) bez prodlevy oznámit některému z příslušných subjektů uvedených v zákoně a učinit oznámení svému nadřízenému, kterého podle okolností požádá o pomoc.

Zadání č. 18: Na čáře obchodu v obchodním centru, kde vykonáváte dozor, zaznělo signalizační zařízení proti odcizení zboží. Popište svou činnost a zdůvodněte svá oprávnění.

Respektujeme zásady slušného vystupování a nevylučujeme možnost technického selhání zabezpečovacího systému nebo špatného „odkódování“ zboží. Slušně požádáme zákazníka - s vysvětlením možných technických problémů - a se zdůvodněním, že by mohl mít nepříjemnosti i v jiných obchodech, o prohlídku nákupu s návrhem, aby vás následoval…

V případě odporu provedeme zadržení v souladu s ustanovením §76 odst. 2 trestního řádu, neboť je zde důvodná domněnka, že se jedná o pachatele přistiženého při spáchání trestného činu (minimálně přestupku) (viz odůvodnění otázky 21) a informuje nadřízené a přivoláme Policii ČR.

O celé události provedeme záznam do služebního protokolu a informujeme odpovědného zástupce obchodního centra.

Zadání č. 19: Na čáře obchodu v obchodním centru, kde vykonáváte dozor, jeden z návštěvníků vozíkem srazil regál. Došlo k rozbití několika flakonů s drahou voňavkou. Popište svou činnost a zdůvodněte svá oprávnění.

Jednáním zákazníka byla obchodnímu centru způsobena škoda, verbálně upozorníme návštěvníka na danou skutečnost a požádáme návštěvníka, aby nám sdělil údaje o své osobě (provedeme návštěvníkovu identifikaci). Současně o události vyrozumíme kontaktní osobu obchodního centra a je jí nápomocen v dalších opatřeních.

Jestliže osoba, jež škodu způsobila, odmítne prokázat svoji totožnost, zamezíme odchodu osoby z obchodního centra a incident oznámíme kontaktní osobě; v době nepřítomnosti kontaktní osoby strážný oznámí událost Policii ČR.

O celé události provedeme záznam do služebního protokolu.

Odůvodnění:

Důvodem takového postupu strážného je ona způsobená škoda – občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění) v § 415 uvádí, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku … a podle § 420 téhož zákoníku „Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti “ při čemž se za právní povinnost považuje chování a jednání osoby v mezích práva, tj. chovat se a jednat tak, aby škoda nebyla způsobena. Jestliže osoba, která škodu způsobila, poskytne požadované údaje, je řešení škodní události v pravomoci kontaktní osoby. V pravomoci kontaktní osoby je řešení náhrady způsobené škody zaměstnancem obchodního centra (tj. osobou v pracovně právním vztahu k obchodnímu centru podle zákoníku práce).

Zadání č. 20: V objektu, kde vykonáváte službu, zazněl signál nouzového tlačítka signalizujícího napadení v místnosti vedoucího odboru administrativy. Popište zásady své činnosti a zdůvodněte svá oprávnění.

Po zaznění signálu napadení v místnosti vedoucího odboru administrativy vyrozumíme svého nadřízeného a požádáme jej o pomoc; současně se dostavíme s největší opatrností na inkriminované místo, v co možná nejkratší době vyhodnotíme situaci a učiníme-li závěr, že signál o napadení byl vyslán v důsledku páchání trestného činu fyzickou osobou (osobami) provedeme opatření ve smyslu § 29 (Nutná obrana) nebo § 28 (Krajní nouze) trestního zákona (č. 40/2009 Sb., v platném znění). V daném případě jsme oprávněni zadržet osobu podezřelou.

Odůvodnění:

Podle § 76, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, v platném znění) „ Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoliv pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů “ Strážný je dále povinen na základě dikce zákona „ tuto (pozn. zadrženou) osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky “ a dále (strážný) „ jestliže takovou osobu nemůže ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit „.

V souvislosti s ustanoveními trestního zákona o nutné obraně a krajní nouzi je strážný oprávněn užít obrané technické prostředky (tzv. mírnější prostředky), např. distanční tyč (tomfu), pouta, slzný sprej k tomu, aby odvrátil útok na osobu (y) nebo zamezil pokračování útoku.

Poznámka:

Příprava trestného činu i pokus trestného činu jsou trestné jako dokonaný trestný čin (§ 20 a § 21 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění).

Zadání č. 21: Vykonáváte strážní službu při veřejné produkci hudební skupiny. Před Vámi dojde k fyzickému napadení návštěvnice dvěma mladíky neurčitého věku. Popište svou činnost a zdůvodněte své oprávnění.

Podáme informaci nadřízenému, povoláme „posilu“ a přispěcháme napadené na pomoc s použitím hmatů a chvatů sebeobrany, obranných prostředků (slzný sprej, obušek, …) v mezích ustanovení §29 trestního zákona - nutné obrany. Toto ustanovení se nevztahuje pouze na obranu vlastní osoby, ale i jiné napadené osoby (zájem chráněný zákonem)…

Dovolí-li to situace, provedeme zadržení osoby v souladu s ustanovením §76 odst. 2 trestního řádu…

Zúčastněným poskytneme první pomoc. Zadržení osoby oznámíme nadřízenému ev., Policii ČR.

O události je nutno sepsat záznam jakmile to plnění úkolů dovolí…

Odůvodnění:

Strážný je ze zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, § 76, odst. 2 oprávněn zadržet osobu podezřelou (útočícího mladíka – mladíky) přistiženou při trestném činu nebo bezprostředně poté a smí omezit (jejich, útočících mladíků) osobní svobodu ke zjištění totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů.

Strážný je ale povinen tuto (zadrženou) osobu, (mladíky – útočníky) předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, a jestliže nemůže takovou osobu ihned předat, musí omezení osobní svobody vyšetřovateli či policejnímu orgánu ihned oznámit.

Strážný při nutné obraně či krajní nouzi je oprávněn použít prostředky, kterými lze zamezit trvajícímu útoku (např. distanční tyč – tomfu, paralytický sprej) nebo pouta (k zamezení útěku).

Zadání č. 22: V obchodním domě, kde vykonáváte svou činnost, se objeví muž, který hrubě uráží okolojdoucí, pronáší sexuální poznámky na nakupující ženského pohlaví. Popište svou činnost a Vysvětlete svá oprávnění.

Muž je podezřelý z toho, že se dopouští minimálně přestupku dle ustanovení zákona o přestupcích (č. 200/1990 Sb.) §47 odst. 1 písm. c) „…přestupku se dopouští ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení, eventuálně §49 odst. 1 písm. a) „…přestupku se dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch“ nebo b) „…jinému z nedbalosti ublíží na zdraví…“

Z tohoto důvodu vyzveme muže, aby svého jednání zanechal a opustil obchodní dům.

V případě, že se jeho agresivita obrátí proti mně, nebo se vystupňuje proti uvedené ženě, vyvedu jej…. V případě útoku na mou osobu postupuji v mezích ustanovení §28 ev. §29 trestního zákona a následně provedu zdržení v souladu s ustanovením § 76 odst. 2 trestního řádu….

O situaci informuji neprodleně nadřízeného, v případě zadržení nebo jiné nutnosti Policii ČR….

Zadání č. 23: V objektu, kde vykonáváte strážní službu, jste v cca 13.00 hodin ve všední den našel násilím otevřenou místnost (sklad IT techniky). Popište svou činnost.

Neprodleně informujeme odpovědného zaměstnance klienta a svého přímého nadřízeného.

Snažíme se jednat tak, abychom případně neporušili možné stopy.

Po dohodě s nadřízenými (či odpovědnou osobou klienta) místo zajistíme do eventuálního dojezdu Policie ČR. Policii musíme povolat (nebo mne tím pověřit) odpovědný zaměstnanec klienta.

O události sepíšeme záznam (protokol), který dáme podepsat odpovědnému zaměstnanci klienta….


 

4 Uplatňování zásad součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému, zejména s hasičskými jednotkami

 

4.1 Zásady součinnosti s hasičskými jednotkami, záchrannou službou a havarijními službami při odvracení škod na majetku a zdraví osob podle platných ustanovení příslušných zákonů

Součinnost s hasičskými jednotkami navazuje bezpečnostní pracovník v případech, kdy dojde:

· ke vzniku požáru, který nedokáže zdolat vlastními silami,

· k živelné pohromě,

· nebo jiné události.

Zprávu jednotkám hasičského záchranného sboru je možné předat následujícími způsoby:

· telefonicky na tísňovém čísle 150 (112),

· dálkovým přenosem informací (např. EPS),

· datovým přenosem,

· osobně,

· emailem.

Zpráva musí obsahovat:

· adresu události,

· druh události (požár, živelní pohroma nebo jiná mimořádná událost),

· bližší údaje o události potřebné pro jednotku (např. ohrožení osob, jejich počet, charakter objektu, ve kterém k události došlo, jaká jiná nebezpečí hrozí),

· nejvhodnější příjezdovou trasu k místu události (není-li zřejmá z adresy a je ji třeba upřesnit),

· jméno osoby podávající zprávu o události, její telefonní číslo a adresu (místo) odkud je voláno.

Před příjezdem hasičské jednotky k události, bezpečnostní pracovník informuje majitele objektu a nadřízeného, připraví bezpečný příjezd k místu události (otevře vjezdovou bránu a závoru), připraví seznam hlavních uzávěrů vody, plynu a elektřiny, připraví požární dokumentaci, je-li zpracována.

Po příjezdu hasičské jednotky se spojí s velitelem zásahu, informuje jej o místu události (případně ho tam navede), o opatřeních, která doposud vykonal a je veliteli zásahu k dispozici po celou dobu zásahu a řídí se jeho pokyny.

Součinnost se záchrannými jednotkami navazuje bezpečnostní pracovník v případech, kdy dojde:

· ke zranění osob

· k ohrožení zdraví osob v průběhu vzniku požáru, živelní pohromě, nebo jiné události

Zpráva jednotkám záchranné služby je zpravidla předávána telefonicky na telefonní číslo 155 (112).

Zpráva musí obsahovat:

· adresu události,

· druh události (požár, živelní pohroma nebo jiná mimořádná událost),

· bližší údaje o události potřebné pro jednotku (např. počet osob, charakter zranění, zda je osoba v bezvědomí atd.),

· nejvhodnější příjezdovou trasu k místu události (není-li zřejmá z adresy a je ji třeba upřesnit),

· jméno osoby podávající zprávu o události, její telefonní číslo a adresu (místo) odkud je voláno.

V rámci možností je nezbytné, aby BP zůstal ve spojení s dispečinkem záchranné služby a případně se řídil jejich radami a pokyny k záchraně zraněné osoby. BP poskytuje zraněné osobě první pomoc do příjezdu záchranné služby, kromě případu, kdy musí zpřístupnit příjezdovou komunikaci (např. otevřít bránu).

 

Součinnost s havarijními službami navazuje bezpečnostní pracovník v případech, kdy dojde:

· k havárii plynu

· k havárii vody

· k výpadku elektrické energie

· k poruchám výtahů, atd.

Telefonní spojení na jednotlivé služby musí být uloženy na stanovišti BP.

4.2 Pravidla a taktika činnosti bezpečnostního zásahu v místech, kde byl spáchán trestný čin

Zajištění místa činu - místa protiprávního jednání, např. krádeže, vloupání, fyzického napadení osob atd. Zajištěním místa činu BP zamezí do příjezdu Policie ČR zničení či poškození stop, které mají pro objasnění případů elementární význam a rovněž důkazní hodnotu pro soud.

Jedná se o uchování stop zejména:

a) biologických - např. krve a krevních stop, slin, obsahu žaludku, části tkání, lejna, moči, zubů, kostí, zvířecích materiálů

b) daktyloskopických - viditelných i skrytých (latentních), vedoucích k identifikaci osob. Tyto stopy vznikají po fyzickém kontaktu částí lidského těla pokrytých papilárními liniemi s předmětem. Jsou to zejména stopy v prachu, plastické, jež vznikají zabořením pokožky s papilárními liniemi do tvárného materiálu (měkký tmel, vláčné nátěrové hmoty aj.)

c) trasologických - stop nohou, obuvi, dopravních prostředků i dalších objektů: stopy bosých a obutých nohou odrážejí vnější strukturu plosky nohy nebo podešve obuvi, vykazují znaky skupinové příslušnosti a zvláštní znaky dané pouze jedinému objektu. Stopy dopravních prostředků jsou stopami kolových, pásových a smykových vozidel, vznikají po kontaktu s podložkou, např. pneumatik a nezpevněné vozovky. K jiným trasologickým stopám řadíme např. stopy rtů, zubů, rukavic, pěstí spolu s dlaněmi, zavazadel, zvířat a další.

d) mechanoskopických - vytvářejících se v důsledku změn v materiálním stavu objektu, proti kterému směřovalo určité jednání a odrážejících v sobě stavbu a vlastnosti předmětu použitého k určitému jednání. Mechanoskopickými stopami jsou vtisky, sešinuté stopy, rýhy, vrypy a zhmožděné stopy

e) balistických - přesněji stopy užití zbraní, střeliva a jeho součástí, produktů výstřelu, zasažených objektů a účinků střel (nálezy zbraní, střel a nábojů, produktů výstřelu - zplodin)


5 Vedení dokumentace o ostraze, kontrolách a poskytnutých službách.

 

5.1 Druhy dokumentace používané při výkonu činnosti SBS, základní údaje, které musí obsahovat služební záznam o události

Dokumentace k výkonu činnosti:

· zásady BOZP a PO na objektu

· směrnice (instrukce) pro výkon služby

· dokumentace požární ochrany

· dokumentace pro řešení mimořádných situací (havarijní řád)

· klíčový režim

· režim vstupu do objektu; vnášení a vynášení materiálu

· umístění hlavních uzávěrů elektřiny, plynu, …strojovny výtahů a postupu pro vyprošťování osob

· umístění hasicích přístrojů, hydrantů, a dalších prostředků PO

· způsobu ovládání EZS, CCTV, EPS a dalších elektronických prvků pakliže jejich ovládání patří do mé povinnosti

· důležitá telefonní čísla pro případ mimořádné události

· rozpis směn

· další dokumentace nezbytná pro výkon služby

Služební záznam o události slouží zejména:

a) pro potřeby zaměstnavatele a klienta – aby obdržel zásadní informace o události v jeho objektu a mohl s ním nadále pracovat.

b) pro potřeby zasahujícího zaměstnance, aby se v případě, že v budoucnosti bude na událost dotazován, mohl na tento záznam odvolat.
Z tohoto důvodu musí záznam splňovat několik zásad:

- záznam musí být čitelný,

- s uvedením místa a času události,

- a uvedením data (ev. hodiny) sepsání a jména s podpisem toho, kdo záznam učinil,

- s uvedením jmen a identifikace účastníků a svědků.

c) text musí popisovat událost pokud možno v jednoduchých a jasných větách. Text se musí držet „suchého popisu události“ bez expresivních vyjádření, fabulací atd.

d) při popisu události nesmí být zapomenuto na uvedení:

- použitých prostředků

- které osoby, orgány a instituce byly kdy a jak informovány (Policie ČR, nadřízený, zástupce klienta, HZS ČR...), kdy jednotky dojely.

e) V případě povolání a příjezdu Policie ČR, by měl strážný z důvodu uvedení do protokolu požádat o služební čísla zasahujících policistů a označení útvaru Policie ČR.

V případě, že předává osobu, které omezil osobní svobodu (zadržel ji), není od věci požádat o podpis s uvedením času a služebního čísla policisty, kterému osobu předal.

f) Záznam by měl obsahovat i detaily, které později mohou být důležité k objasnění – registrační čísla vozů, popisy osob, typy vozů, apod.

Záznam předává nadřízenému nebo jiným odpovědným osobám v souladu s pravidly stanovenými pro daný střežený objekt. V případě závažnějších závazků by měl požádat o kopii daného záznamu.

Protože s časem, který uplynul od události, dochází ke zkreslování časového postupu události, některé detaily z paměti mizí, do „vzpomínek“ na událost se vměšují následné rozhovory o události, měl by záznam být sepsán co nejdříve po události, nejlépe bezprostředně po události. Seriózní subjekty mají speciální formuláře pro záznamy jednotlivých typů mimořádných událostí (hrozba pumovým útokem, popis podezřelé osoby…) nebo alespoň strukturovaný formulář, který obsahuje elementární strukturu a rubriky pro záznam o události.

5.2 Význam vedení dokumentace o ostraze a kontrolách

Vedení dokumentace na stanovišti ostrahy je nedílnou součástí výkonu služby. Její význam spočívá vtom, že dlouhodobě zaznamenává a ukládá informace o výkonu služby bezpečnostního pracovníka a především informace o atypických událostech v průběhu služby, o vstupujících osobách a vozidlech a dalších událostech zaznamenaných v knihách výkonu služby. Tyto jsou totiž zpětně vyhledatelné a mohou sloužit jak pro potřeby orgánů v trestním řízení, tak pro případné řešení sporů mezi majitelem objektu a bezpečnostní službou, nebo i strážným a jeho zaměstnavatelem.

 
Copyright © 2017 RPIC-EKONOMSERVIS Přerov s.r.o.. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.